Pamětihodnosti


Farní kostel - Narození sv. Jana Křtitele

K jeho stavbě byl položen základní kámen 1. dubna 1750. O tři roky později byl dostavěn a 24.července roku 1753 slavnostně vysvěcen.

V roce 1767 postihl město velký ničivý požár. Byla zničena řada domů, věž kostela, fara, ani kostelu se řádění ohně nevyhnulo. Naštěstí vnitřní zařízení zůstalo neporušené. Ještě téhož roku byla střecha nahrazena novou.


Jedná se o barokní stavbu s křížovou lodí, bez věže, zakrytou sedlovou střechou se sanktusem nad středem příčné lodi.


Kostel je přístupný pro veřejnost mimo obřady po předchozí domluvě.




Gotická věž

S výstavbou přibyslavské gotické věže se začalo v roce 1497, protože původní byla při obléhání husitskými vojsky značně poškozena.
Její mohutné zdi prozrazují, že byla stavěna jako věž obranná. Vchod do prvního patra je až ve výšce 7 m. K přístupu sloužily dřevěné schody, které se v době ohrožení daly lehce odstranit. Průchod do druhého poschodí byl vystaven tak úzký, aby v případě průniku nepřátel do věže se dal lehce zabarikádovat.

Vnitřek věže – jednotlivá patra jsou propojena úzkým a strmým dřevěným schodištěm.


Pro veřejnost je věž přístupná na přibyslavskou pouť, pak pravidelně od začátku července do konce srpna a při příležitosti Přibyslavských slavností.


Otevírací doba:

červenec - srpen

pondělí - čtvrtek    zavřeno

pátek - neděle    09:00 - 16:00 

Polední přestávka od 11 do 13 hodin.




Kurfürstův dům - sídlo Kulturního zařízení města

Tento měšťanský dům patřil do staré středověké zástavby města. V roce 1901 se stal majitelem budovy učitel Jan Kurfürst. Následně areál domu a prostorný dvůr sloužil živnostníkům, kteří zde měli své provozovny. V roce 1996 se do tohoto objektu (po velké rekonstrukci) přestěhovala městská knihovna a následně v roce 2005 zde našlo zázemí i městské muzeum a turistické informační centrum.


Odkaz na otevírací dobu městské knihovny, turistického centra a muzea zde.




Přibyslavská radnice

Kdy byla postavena úplně první radnice ve městě, nevíme. Víme však, že v roce 1554 už město radnici mělo. Budovy radnice se střídaly a stěhovaly, až se v roce 2000 postavila nová.
Sklepení jsou využívána při tradičním Mlékárenském dni a při výstavě ovoce a zeleniny.

Úřední hodiny Městského úřadu Přibyslav






tola-pod-farou

Štola pod farou

Nejstarší dochovanou historickou památkou Přibyslavi je středověká „štola“. Najdete ji nedaleko řeky Sázavy – pod farou. Byla ražena asi před 600 lety v rulovém masivu. Vede severním směrem a je dlouhá asi 80 m, s odbočkami má však něco okolo 118 m.


Přístupná je pouze během Přibyslavských slavností v září.



Zřícenina hradu Ronova

Na dolní straně Bechyňova náměstí, vedle sochy sv. Václava nalezneme na lípě turistický rozcestník.
Pokud náš pohled upoutá červená šipka směřující doleva, jako první zastávku, zhruba po 3 km, nalezneme uprostřed lesní obory romantickou zříceninu hradu Ronova.
Mějte na paměti, že se nacházíte v chovné lesní oboře, kde bychom měli dodržovat ticho a pohyb pouze po vyznačené cestě. 




zricenina-hradu-ronova

Zámek Přibyslav

Původně renesanční zámek s výraznými barokními a klasicistními úpravami. Dlouhou dobu byl v majetku rodu Dietrichsteinů, od 20. let 20. století v něm sídlilo městské muzeum a od 70. let 20. století zde bylo zbudováno hasičské muzeum.
Je chráněn jako kulturní památka České republiky.


Otevírací doba hasičského muzea.


Socha Jana Žižky

Autorem sochy je Bohumil Kafka. Pomník má výšku 290 cm a délku 300 cm, oproti 9 m vysoké a 9,6 m dlouhé Žižkově soše na pražském Vítkově.

V Přibyslavi byl pomník slavnostně odhalen 22. září 1957, tedy sedm let po odhalení Kafkovy sochy na Vítkově



Žižkova mohyla

Vojevůdce Jana Žižku nám dodnes připomíná Žižkova mohyla, která byla postavena na místě jeho úmrtí v roce 1874 podle architekta Wiehla stavitelem ing. Josefem Šupichem.


Mohyla se nachází na území obce Žižkovo Pole 3,5 km od Přibyslavi.