KZM Přibyslav úvodní foto

Theodor Bohumír Pařík

Theodor Bohumír Paříknarozen: 1. února 1881 v Přibyslavi
zemřel: 28. ledna 1961 ve Ždírci u Polné

Syn Františka Paříka, písaře okresního soudu, Theodor Bohumír se narodil mrazivého únorového dne roku 1881 v malém městě na Vysočině, kde prožil své nejútlejší dětství. Brzy se však celá rodina přestěhovala do nedaleké Polné. Zde také nastoupil na obecnou a později na měšťanskou školu. Jeho otec byl dobrým houslistou a tak již od dětství učil svého synka hře na tento nástroj. V Polné proto začal malý Bohumír chodit na hodiny nejprve k A. Balzerovi a později k F. Korejtkovi. Když mu bylo patnáct let otec rozhodl, že jej pošle do Štýrského Hradce k příbuzným. Tady měl navštěvovat nejen místní reálku, ale hlavně se zdokonalovat ve hře na housle u koncertního mistra Antonína Dvořáka. V roce 1906 se stal členem symfonického orchestru v Kolíně nad Rýnem. Prohloubil si znalosti harmonie i dirigování a začal komponovat své první skladby. Od roku 1908 působil v divadelním orchestru ve Frankfurtu nad Mohanem pod dirigentem Neumannem, pak ve vídeňském Tonkünstlerorchestru Oskara Nedbala. Roku 1910 odchází do Lipska. Zde studuje houslovou techniku u profesora H. Sitta, harmonii u P. Kälngla, skladbu u H. Reimanna. Brzy se stal primáriem lipské filharmonie a následně i asistentem a zástupcem šéfdirigenta H. Windersteina. Absolvoval v té době velká turné po Evropě i Americe, dirigoval symfonické orchestry v různých městech Německa a Rakouska. Od roku 1913 byl členem spolku německých dirigentů. V roce 1915 narukoval na vojnu do Velké Kaniže v Uhersku, aby zde vyučoval hudbě na vojenské reálce nebo upravoval hudební party pro vojenské kapely. Po vzniku Československa se vrátil na krátký čas do Polné. Ovšem záhy odchází do Lublaně, kde učil na Státní konzervatoři hudby. Po jedenácti letech se vrací natrvalo zpět na Vysočinu do Polné. Začíná znovu komponovat. V době protektorátu přijal zakázku německé posádkové hudby na rozpis notových záznamů a asi z vděčnosti za honorář složil hudební ódu na německou armádu. Po válce byl proto obviněn z kolaborace a jako trest mu byly nařízeny veřejně prospěšné práce. Velice zatrpkl. Ale přesto v padesátých letech ještě tvoří. V roce 1954 vzniká například symfonická báseň Přibyslav. V té době si občas příležitostně zahrál v polenské dixielandové kapele. Od roku 1957 až do své smrti žil v Domově důchodců ve Ždírci u Polné. Zde také za čtyři roky v lednu roku 1961 umírá. Snad ještě někteří pamatují, že v posledních letech svého života své pozoruhodné hudební nápady z nouze psal po hospodách na obaly od cigaret.

Kontakt

Otevírací doba

Květen, Září

  dopoledne odpoledne
Po zavřeno 13 - 16
Út 8 - 12 13 - 16
St 8 - 12 13 - 16
Čt 8 - 12 13 - 16
8 - 12 13 - 16
So 9 - 11 zavřeno
Ne 9 - 11 zavřeno

Červen až Srpen

  dopoledne odpoledne
Po zavřeno 13 - 16
Út 8 - 12 13 - 16
St 8 - 12 13 - 16
Čt 8 - 12 13 - 16
8 - 12 13 - 16
So 9 - 11 13 - 16
Ne 9 - 11 13 - 16

Říjen až Duben

  dopoledne odpoledne
Pondělí 8 - 12 13 - 16
Úterý 8 - 12 13 - 16
Středa 8 - 12 13 - 16
Čtvrtek 8 - 12 13 - 16
Pátek 8 - 12 13 - 16
Sobota 9 - 11 zavřeno
Neděle zavřeno zavřeno
VÍTEJTE NA VYSOČINĚ - Turistický průvodce
Mapa města
Cyklostezka Přibyslav - Sázava
Databáze knih
Podpořil Kraj Vysočina
Region Vysočina