KZM Přibyslav úvodní foto

Rudolf Ludmila

Rudolf Ludmilanarozen: 16. prosince 1872 v Soběslavi
zemřel: 13. června 1953 v Praze

Na Vysočinu do Přibyslavi přišel z rodné Soběslavi po absolvování Učitelského ústavu v roce 1891 jako podučitel. Zde působil asi jeden rok. V následujících letech 1892 - 1897 vystřídal několik škol (Kraborovice, Maleč, Světnov, Vojnův Městec). Roku 1897 začal učit ve Stržanově, pak ve Škrdlovicích, Běstvině, a Horním Studenci. V roce 1903 se oženil s Annou Němcovou, dcerou  cukráře Františka Němce z Přibyslavi. který měl svoji živnost v domě čp. 64 na náměstí. Sem se také mladí manželé nastěhovali.. O rok později, v roce 1904, se vrátil jako řádný učitel zpět na přibyslavskou školu. V témže roce se manželům Ludmilovým narodil syn  Jaroslav a v roce 1907 dcera Květuše. Na  obecné škole smíšené R. Ludmila působil jako řádný učitel až do roku 1933. Odešel do důchodu nedlouho po dovršení šedesáti let, což bylo v té době dosti neobvyklé.  Jeho láskou a zájmem nebylo pouze jeho povolání učitele. Aktivně se zajímal o kulturní a společenské dění na Přibyslavsku.Díky jeho malířským a kreslířským schopnostem se dochovaly zajímavé pohledy na naše město i jeho okolí  z přelomu 19. a 20 století, kdy byl fotoaparát na vesnici ještě dosti velkou vzácností. Díky překreslování starých obrazů a pohlednic se nám uchovaly zajímavé pohledy na městské domy a ulice z doby, kdy ještě ani on sám nebyl na světě. Spolupracoval s MUDr. F. Půžou  na přípravě  prvního vydání Kroniky přibyslavské. Byl zaníceným propagátorem ochotnického divadelního umění a pod jeho vedením uvedl divadelní ochotnický soubor nejedno představení. Byl členem mnoha spolků, jako člen sboru dobrovolných hasičů a starosta Hasičské župy Havlíčkovy, přispěl nemalou měrou k rozvoji tohoto hnutí nejen v našem městě, ale i v širokém okolí. Orientoval se na problematiku hasičského samaritánství. Byl zvolen  krajským samaritánským dozorcem, stal se spolupracovníkem pražského ústředí. V roce 1926 byl již krajským samaritánským náčelníkem pro oblast Praha - Tábor. Později byl zvolen do širšího  výboru České zemské hasičské jednoty a zemským místonáčelníkem pro samaritánství.V roce 1942 se všech hasičských funkcí vzdal, což při svém odstoupení zdůvodnil stářím. Příčina však byla jiná - nástup nacismu a druhá světová válka. O práci hasičů se však nepřestal zajímat, snad i proto, aby pozapomněl na ztrátu, kterou mu život přichystal. V roce 1944 umírá jeho manželka Anna. Po roce 1945 se stal opět vítaným hostem na různých shromážděních a schůzích hasičů. Byl poutavým vypravěčem a na svých přednáškách ve městě i okolí neměl nouzi o posluchače. V současné době je velmi nesnadné dohledat konkrétnější a věrohodné údaje o jeho životě. Přesně ani nevíme, kdy naše město natrvalo opustil a odešel do Prahy, ke svému synovi Jaroslavu a jeho rodině. Víme, že zemřel dne 13. června 1953 ve věku 81 let. Rozloučení s touto významnou osobností se konalo v krematoriu v Praze. Na kterém hřbitově je jeho hrob jsme nezjišťovali.

Kontakt

Otevírací doba

Květen, Září

  dopoledne odpoledne
Po zavřeno 13 - 16
Út 8 - 12 13 - 16
St 8 - 12 13 - 16
Čt 8 - 12 13 - 16
8 - 12 13 - 16
So 9 - 11 zavřeno
Ne 9 - 11 zavřeno

Červen až Srpen

  dopoledne odpoledne
Po zavřeno 13 - 16
Út 8 - 12 13 - 16
St 8 - 12 13 - 16
Čt 8 - 12 13 - 16
8 - 12 13 - 16
So 9 - 11 13 - 16
Ne 9 - 11 13 - 16

Říjen až Duben

  dopoledne odpoledne
Pondělí 8 - 12 13 - 16
Úterý 8 - 12 13 - 16
Středa 8 - 12 13 - 16
Čtvrtek 8 - 12 13 - 16
Pátek 8 - 12 13 - 16
Sobota 9 - 11 zavřeno
Neděle zavřeno zavřeno
VÍTEJTE NA VYSOČINĚ - Turistický průvodce
Mapa města
Cyklostezka Přibyslav - Sázava
Databáze knih
Podpořil Kraj Vysočina
Region Vysočina