KZM Přibyslav úvodní foto

PhDr. Oldřich Málek

PhDr. Oldřich Máleknarozen: 18. prosince 1926 v Přibyslavi  
zemřel: 29. srpna 2008 v Přibyslavi

Narodil se v zimě roku 1926 v malém domku na Pecháčkově ulici. Jeho otec byl železničním zřízencem, jehož velkou vášní bylo rybaření. Maminka pracovala jako domácí dělnice – pletařka.  Po ukončení základní školní docházky se vyučil zámečníkem v továrně S. Pohořelého. V roce 1945 odešel do Prahy, kde pracoval jako soustružník v závodě Avia Letňany. Po roce se však vrací domů. V té době se stalo jeho velkou láskou létání. Každou volnou chvilku trávil na přibyslavském letišti. V roce 1948 nastoupil základní vojenskou službu. V roce 1950 se vrací do civilu. Toho si však dlouho neužil. Již za 14 dní byl povolán na vojenské cvičení bez uvedení doby jeho trvání. Po několika letech aktivní služby požádal o aktivaci a zůstal v Praze. Zde se také záhy oženil. Se svou ženou Alenou měl tři dcery. Nějaký čas pracoval na Ministerstvu školství, tj. až do konce roku 1969, kdy musel toto místo z politických důvodů opustit. Dlouho však bez práce nezůstal. Jeho kamarádi mu našli zaměstnání ve Výzkumném ústavu strojírenské technologie a ekonomiky v Praze. Zde ve funkci psychologa práce se zaměřením na zkoumání nároků jednotlivých dělnických povolání strojírenského charakteru na osoby, které měly s úspěchem vykonávat, působil celých 25 let, až do svého důchodu. Svůj vysokoškolský titul získal studiem při zaměstnání.  Jeho velkou, celoživotní láskou se však staly minerály a horniny, zkoumání zajímavých lokalit např. v Jižních Čechách nebo na Českomoravské vysočině. Řadu let byl členem Společnosti Národního muzea v Praze - mineralogické sekce. Zpět do Přibyslavi se vrátil v polovině roku 1996 „na zasloužený odpočinek“. Ovšem on tím nemyslel složit ruce do klína, ale začal neúnavně pracovat. Nejprve si uskutečnil za podpory Města Přibyslav a starosty R. Podrázského svůj klukovský sen. Probádat, třeba jen malou část, štoly pod farou. To se mu podařilo. Začal studovat archivní prameny, které se týkaly historie našeho města. Sepsal celou řadu odborně fundovaných článků a statí o historii Přibyslavska, které publikoval v regionálních periodikách i odborné literatuře. Stal se dobrovolným pracovníkem znovu otevřeného městského muzea. Spolupracoval se základní školou a ostatními organizacemi. Navázal tak na badatelskou a publicistickou činnost MUDr. F. Půži, autora Kroniky přibyslavské. Spolupracoval při archeologických průzkumech místních lokalit s Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod – s Pavlem Rousem. Do poslední chvíle byl aktivním a neúnavným přispívatelem Přibyslavského občasníku. Snad touto nevšední aktivitou chtěl zdolat zákeřnou chorobu, která jej pronásledovala několik let. Nakonec se rozhodl odejít ze života sám, dobrovolně. Zemřel na konci léta ve svých nedožitých 82 letech na zahradě svého domku.

Kontakt

Otevírací doba

Květen, Září

  dopoledne odpoledne
Po zavřeno 13 - 16
Út 8 - 12 13 - 16
St 8 - 12 13 - 16
Čt 8 - 12 13 - 16
8 - 12 13 - 16
So 9 - 11 zavřeno
Ne 9 - 11 zavřeno

Červen až Srpen

  dopoledne odpoledne
Po zavřeno 13 - 16
Út 8 - 12 13 - 16
St 8 - 12 13 - 16
Čt 8 - 12 13 - 16
8 - 12 13 - 16
So 9 - 11 13 - 16
Ne 9 - 11 13 - 16

Říjen až Duben

  dopoledne odpoledne
Pondělí 8 - 12 13 - 16
Úterý 8 - 12 13 - 16
Středa 8 - 12 13 - 16
Čtvrtek 8 - 12 13 - 16
Pátek 8 - 12 13 - 16
Sobota 9 - 11 zavřeno
Neděle zavřeno zavřeno
VÍTEJTE NA VYSOČINĚ - Turistický průvodce
Mapa města
Cyklostezka Přibyslav - Sázava
Databáze knih
Podpořil Kraj Vysočina
Region Vysočina