Kurfürstův dům - sídlo KZM Přibyslav
Tento měšťanský dům patřil do staré středověké zástavby města. Čím byli nebo čím se zabývali jeho původní majitelé s určitostí nevíme. Můžeme předpokládat, že se zcela nebo z převážné časti živili zemědělstvím. I když není vyloučeno, že to mohlo být některé z řemesel, které přispívalo k obživě obyvatel tohoto domu.
Jedna z prvních zmínek o tomto objektu pochází z roku 1654 a ještě z roku 1675, kdy dům patřil Tomáši Bělskému – řezníkovi, který vlastnil 10 strychů polí ( asi 2,8 ha ). V průběhu třicetileté války zůstala pole „pustá“ – neobdělávaná. Majitel se živil povětšinou jako nádeník. V roce 1713 vlastnil dům Jakub Varhánek, který se věnoval pouze hospodaření na svých 44 strychách polí ( asi 12,6 ha ). V roce 1776 je uváděn jako majitel tohoto domu bohatý měšťan, jirchář Václav Ráček, který měl pronajato 53 strychů polí ( 15,2 ha ) od pohledského kláštera v prostoru nynější osady Dvorek. V roce 1850 je jako majitel uváděn František Smejkal – železník ( pravděpodobně dnes železářství ). Později zde bydlel František Alois Smejkal – krupař ( rok 1864 ). Dalším majitelem téhož příjmení, jménem Jindřich, byl bohatým měšťanem a obchodníkem. Na nějaký čas se stal i přibyslavským starostou. Byl vlastníkem nejen tohoto domu, ale i 75 mír polí ( tj. 14,3 ha ). Jméno Kurfürst se v Přibyslavi objevilo v roce 1888, kdy na zdejší školu nastoupil jako učitel Jan Kurfürst.
V roce 1901 se stává majitelem již zmíněného domu. Třebaže se později odstěhoval do nedalekého Krucemburku, dům zůstal i nadále v jeho majetku. V areálu domu a prostorného dvora mělo mezi dvěma válkami více živnostníků své provozovny. – v roce 1919 zde měla Barbora Macháčková „Nákup a prodej tuků“, kolem roku 1928 Jan Kell provozovnu na výrobu textilií, Marie Smejkalová „Výrobu umělých květin“, v roce 1946 zde sídlil i povozník Václav Zábrana. V roce 1996 se do tohoto zrekonstruovaného objektu přestěhovala městská knihovna a v létě roku 2005 se sem ze Starého špitálu stěhuje i městské muzeum a informační centrum.
