KZM Přibyslav úvodní foto

Pamětihodnosti

Místa, která stojí za to vidět.

Farní kostel Narození sv. Jana Křtitele

Farní kostel Narození sv. Jana KřtiteleK jeho stavbě byl položen základní kámen 1. dubna 1750. Je to bílá mramorová deska s rytým nápisem a ozdobami, která je zazděna za hlavním oltářem.  O tři roky později byl dostavěn a 24.července roku 1753 slavnostně vysvěcen.

V roce 1767 postihl město velký ničivý požár. Byla zničena řada domů, věž kostela, fara , ani kostelu se řádění ohně nevyhnulo. Přesto měla tato stavba štěstí v neštěstí. Shořela sice celá střešní konstrukce, ale vnitřní zařízení zůstalo neporušené. Ještě téhož roku byla střecha nahrazena novou.

V roce 1891 byl celý interiér kostela restaurován významným umělcem A. Suchardou.

více...

Gotická věž

Gotická věžS výstavbou přibyslavské gotické věže se začalo v roce 1497, protože původní byla při obléhání husitskými vojsky značně poškozena. Již její mohutné zdi dávají tušit, že byla stavěna jako věž obranná. Vchod do ní je až ve výšce 7 m, do jejího prvního patra. K přístupu zvenčí sloužily vždy dřevěné schody, které se v době ohrožení daly lehce odstranit. Průchod do druhého poschodí byl vystaven tak úzký, aby v případě průniku nepřátel do věže se dal lehce zabarikádovat, anebo rychle zazdít. Vnitřek věže – její jednotlivá patra, jsou propojena úzkým dřevěným schodištěm, aby byli obránci, vždy v případě napadení, ve výhodě. Schodiště je konstruována na pravou ruku – shora – kvůli šermu. Můžeme se klidně domnívat, že kostel, hřbitov a fara tvořily jakousi samostatnou městskou tvrz, která byla obehnána nejen obrannou kamennou zdí, ale i vodním příkopem. V této domněnce nás mohou utvrdit i zazděné průchodní otvory pro lana nebo mostní řetězy v rozích orámování věžního vchodu, které jsou dodnes patrné. Nová věž byla postavena do výšky 30,96 m. Kdy však byla její výstavba dokončena nelze zjistit. Dá se však v dokladech města vyčíst, že obílena a omítnuta byla až v roce 1600.

více...

Kurfürstův dům - sídlo Kulturního zařízení města

Kurfürstův dům - sídlo Kulturního zařízení městaTento měšťanský dům patřil do staré středověké zástavby města. Čím byli nebo čím se zabývali jeho původní majitelé s určitostí nevíme. Můžeme předpokládat, že se zcela nebo z převážné časti živili zemědělstvím. I když není vyloučeno, že to mohlo být některé  z řemesel, které přispívalo k obživě obyvatel tohoto domu. 

Jedna z prvních zmínek o tomto objektu pochází z roku 1654 a ještě z roku 1675,  kdy  dům patřil Tomáši Bělskému – řezníkovi,  který vlastnil 10 strychů polí ( asi 2,8 ha ). V průběhu třicetileté války zůstala pole „pustá“ – neobdělávaná. Majitel se živil povětšinou jako nádeník. V roce 1713 vlastnil dům Jakub Varhánek, který se věnoval pouze hospodaření na svých 44 strychách polí ( asi 12,6 ha ). V roce 1776 je uváděn jako majitel tohoto domu bohatý měšťan, jirchář Václav Ráček, který měl pronajato 53 strychů polí ( 15,2 ha ) od pohledského kláštera v prostoru nynější osady Dvorek. V roce 1850 je jako majitel uváděn František Smejkal – železník ( pravděpodobně dnes železářství ).  Později zde bydlel František Alois Smejkal – krupař ( rok 1864 ).  Dalším majitelem téhož příjmení, jménem Jindřich, byl bohatým měšťanem a obchodníkem. Na nějaký čas se stal i přibyslavským starostou. Byl vlastníkem nejen tohoto domu, ale i 75 mír polí ( tj. 14,3 ha ). Jméno Kurfürst se v Přibyslavi objevilo v roce 1888, kdy na zdejší školu nastoupil jako učitel Jan Kurfürst.

více...

Přibyslavská radnice

přibyslavská radniceKdy byla postavena úplně první radnice ve městě, písemné prameny neuvádějí. Ví se však, že ještě roku 1464 probíhalo jednání konšelů v domě rychtáře Simona. V roce 1554 však již město radnici mělo, protože se dochoval zápis z jednání představitelů obce o jejím prodeji. Proč se budova prodala, není známo. Ví se ale, že vzápětí město postavilo radnici novou, kterou v roce 1561 opět prodalo. Kde tyto budovy stály, nelze s určitostí říct. Lze usuzovat, že pravděpodobně někde na náměstí. Víme ale, že se v roce 1849 radnice nacházela v objektu dnešního zdravotnického střediska a lékárny, kde byl později zřízen okresní soud. Po odevzdání budovy již zmíněnému úřadu, bylo město opět bez radnice. Úřadovalo se v pronajatých místnostech soukromých domů – např. v domě čp.19/1 na náměstí, kde stojí nejstarší část zdejší školní budovy, nebo v domě čp.52/1, který stál v místě dnešního obchodního střediska (v jeho pravé části). Později město dům čp.19/1 odkoupilo a řídil se zde, jak písemné prameny uvádějí, ,,obecní dům“. Nikdy se nepoužíval název radnice V 1892 uvažovalo zastupitelstvo o přestavbě tohoto domu, protože zde chtělo soustředit všechny své úřadovny. K rekonstrukci nedošlo. Dům byl v roce 1897 zbourán a na jeho místě postavena nová budova měšťanské školy. Agenda města se prozatím přestěhovala do ,,Kurfürstova domu“ s tím, že po rekonstrukci domu bývalé měšťanské školy, bude tato budova sloužit jako radnice. Svému účelu, s malými úpravami, sloužila budova bývalé školy až do roku 2000, kdy bylo rozhodnuto, že se zbourá a postaví se zcela nová.

více...

Štola pod farou

Štola pod farouNejstarší dochovanou historickou památkou Přibyslavi je středověká „štola“. Najdete ji nedaleko řeky Sázavy – pod farou. Byla ražena asi před 600 lety v rulovém masivu deformovaném dávnou tektonickou poruchou. Vede severním směrem a je dlouhá 80 m  ± 2 m, s odbočkami má  však něco okolo 118 m  ± 3 m.

V hornině štoly bylo speciálními analytickými metodami zjištěno nepatrné, zcela netěžitelné množství zinku, olova, niklu, mědi, kobaltu a stříbra. O účelu štoly se lze jen dohadovat. Jisté je,  že  případná  těžba  kovu ( nebo spíše snaha o ni ) nemohla mít úspěch. Přesto však některé okolnosti ukazují na to, že štola měla postupně sloužit dvěma účelům – tzn. začala být ražena např. jako úniková chodba ze středověkého města (zejména v části blíže ke vchodu si staří horníci ulehčili práci tím, že sledovali tektonickou poruchu ). Buď současně s těmito pracemi ( nebo i později ) mohli horníci okolí štoly pokládat za nadějné na výskyt barevných kovů nebo stříbra a prováděli proto práce spojené s prospekčními účely (výskyt pyritu a mocná tektonická porucha skutečně často ukazuje na přítomnost rudných žil ). Je samozřejmě stejně tak dobře možné, že nejprve byla štola ražena s úmysly těžebnými a až později upravena a využita jako chodba úniková. Přesné určení stáří štoly a určení jejího účelu zůstává však předmětem dalších prací a výzkumu.

více...

Zřícenina hradu Ronova

Zřícenina hradu RonovaNa dolní straně Bechyňova náměstí, vedle sochy sv. Václava nalezneme na lípě turistický rozcestník.

Pokud náš pohled upoutá červená šipka směřující doleva jako první zastávku, zhruba po 3 km, nalezneme uprostřed lesní obory romantickou zříceninu hradu Ronova.

Nenechte se odradit oplocenkou a vstupte směle dál, pouze ji nezapomeňte za sebou zase zavřít a mějte na paměti, že se nacházíte v chovné lesní oboře, kde bychom měli dodržovat ticho a pohyb pouze po vyznačené cestě.

Hrad je situován na skalnatém ostrohu z převážné části obtékaném Losenickým potokem. Z architektury jsou zachovány zbytky zdí a torza věží.

více...

Kontakt

Otevírací doba

Červen až Srpen

  dopoledne odpoledne
Po,Út,St 8 - 12 13 - 17
Čt 8 - 12 13 - 16
8 - 12 13 - 17
So,Ne 9 - 11 13 - 16

Září až Květen

  dopoledne odpoledne
Po,Út,St 8 - 12 13 - 17
Čt 8 - 12 13 - 17
8 - 12 13 - 17
So 9 - 11 zavřeno
Ne zavřeno zavřeno
VÍTEJTE NA VYSOČINĚ - Turistický průvodce
Mapa města
Cyklostezka Přibyslav - Sázava
Databáze knih
Podpořil Kraj Vysočina
Region Vysočina