KZM Přibyslav úvodní foto

MUDr. František Malinský

MUDr. František Malinskýnarozen: 30. listopadu 1850 v Hlinsku
zemřel: 7. dubna 1926 v Praze

Jeho rodiče patřili v Hlinsku k nejpřednějším měšťanům města. Svým výchovným působením vtiskli Františkovi několik povahových rysů, jimiž se vyznačoval po celý svůj život. Mezi ně patřilo zejména vlastenectví - být užitečný národu z něhož vyšel.  Přání F. Malinského, být všem prospěšný se projevilo i ve volbě povolání. Po ukončení středoškolského vzdělání se rozhodl pokračovat na lékařské fakultě tehdejší Karlo - Ferdinandovy university (dnes Univerzita Karlova), v čemž jej rodina vydatně podporovala. Po dokončení studia v roce 1875 a dosažení titulu MUDr. absolvoval v několika pražských nemocnicích tehdy předepsanou praxi. Do rodného Hlinska se později vrací, aby nastoupil místo obvodního lékaře a s velkým nadšením se zapojil aktivně do společenského života, zvláště Sokola. Prokázal brzy natolik velké organizační schopnosti, že byl vbrzku zvolen starostou hlineckého Sokola. Brzy po svém návratu ze studií se i žení dne 13. září 1877 v přibyslavském kostele s Boženou Peškovou. Otec paní Boženy patřil k předním podnikatelům na Přibyslavsku a jako první v tomto regionu se pustil do průmyslového zpracovávání brambor. Svůj závod měl v Ronově nad Sázavou, kde z bývalé vyhořelé papírny vybudoval škrobárnu brambor. Vyráběl se zde sirob a tzv. hroznový cukr. Zdejší výrobky dosáhly takové kvality, že na světové výstavě v Budapešti a pak i ve Vídni (1865,1866) získaly nejvyšší ocenění. Bohužel brzy zemřel a o celý závod starala nejprve vdova Johana Pešková a pak syn Bedřich, který neměl příliš chuti do podnikání. Novomanželé Malinských se hned po svatbě usadili v Hlinsku, kde měl MUDr. F. Malinský zavedenou praxi, kde byl starostou Sokola a později i starostou města a nakonec starostou okresním. Zároveň získával i nemalé zkušenosti podnikatelské, protože od svého otce převzal v Hlinsku továrnu na bramborový škrob. Při návštěvách v Ronově se znepokojením sledoval jak celý závod pomalu chátrá. Hrozilo, že jej okolní škrobárny předhoní, ne-li díky jejich rozkvětu úplně zlikvidují. Po dlouhých debatách se nakonec F. Malinský rozhodl opustit rodné Hlinsko, opustit vše co v rodném městě vybudoval a vrhnout se do záchrany majetku jeho manželky. V roce 1891 se osobně ujal vedení celého závodu. Nejprve provedl rozsáhlou modernizaci zastaralého technologického zařízení, následovalo zlepšení organizace práce a tím i snížením výrobních nákladů. Díky těmto zásahům se mu podařilo snad na poslední chvíli postavit celý podnik na nohy a tím i mnohdy úplně "odstavit" konkurenční malé škrobárničky, kterých v té době vyrostlo jak hub po dešti. Postupně se snažil skoupit i větší provozy jako byla např. škrobárna v Nížkově nebo v Přibyslavi. Ovšem velkou konkurencí mu byla škrobárna v Polné, ve Žďáře nad Sázavou a v Hesově. Po mnoha jednáních s majiteli okolních škrobáren a lihovarů se mu podařilo vytvořil s nimi v roce 1912 akciovou společnost AMYLON a tím se zbavil veškeré konkurence. V roce 1923 zakládá v Hesově "Mlékárenské a pastevní družstvo v Přibyslavi, zapsaného společenstva s obmezeným ručením" na nátlak akcionářů, aby se AMYLON staral nejen o výkup a zpracování brambor, ale i mléka. Předsedou tohoto družstva se stává Ing. Adolf Švec, další výrazná osobnost Přibyslavska.  Vytvoření Amylonu osvobodilo F. Malinského od mnoha podnikatelských starostí a mohl se tak věnovat daleko víc politickým národohospodářským a finančním aktivitám v Praze. V Živnostenské bance byl, díky svým schopnostem, zvolen jejím prezidentem. Angažoval se ve vedení Obchodní a živnostenské komory. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se stal členem Revolučního národního shromáždění Československé republiky. F. Malinský stál u zrodu Masarykovy ligy proti tuberkulóze. V našem městě stál u kolébky přibyslavského Sokola, podporoval stavbu železniční trati z Německého Brodu do Žďáru nad Sázavou, pro své zaměstnance v Ronově vystavěl dva obytné domy, zasazoval se o celkový rozkvět celého přibyslavského regionu. Pro svého syna, který byl od dětství slepý, zakoupil velkostatek v Holovousích v Podkrkonoší. Pro svou rodinu zase palác v nynější Purkyňově ulici v Praze, který jí byl v roce 1948 zkonfiskován. Dlouhodobé pracovní zatížení, nedostatek odpočinku se ale neblaze projevily na jeho zdraví. Když u sebe postřehl pokročilou rakovinu, aby předešel bolestivému a vleklému konci, ukončil dobrovolně svůj život ranou z revolveru dne 7. dubna 1926. Byl zpopelněn v pražském krematoriu 10. dubna 1926.

Kontakt

Otevírací doba

Květen, Září

  dopoledne odpoledne
Po zavřeno 13 - 16
Út 8 - 12 13 - 16
St 8 - 12 13 - 16
Čt 8 - 12 13 - 16
8 - 12 13 - 16
So 9 - 11 zavřeno
Ne 9 - 11 zavřeno

Červen až Srpen

  dopoledne odpoledne
Po zavřeno 13 - 16
Út 8 - 12 13 - 16
St 8 - 12 13 - 16
Čt 8 - 12 13 - 16
8 - 12 13 - 16
So 9 - 11 13 - 16
Ne 9 - 11 13 - 16

Říjen až Duben

  dopoledne odpoledne
Pondělí 8 - 12 13 - 16
Úterý 8 - 12 13 - 16
Středa 8 - 12 13 - 16
Čtvrtek 8 - 12 13 - 16
Pátek 8 - 12 13 - 16
Sobota 9 - 11 zavřeno
Neděle zavřeno zavřeno
VÍTEJTE NA VYSOČINĚ - Turistický průvodce
Mapa města
Cyklostezka Přibyslav - Sázava
Databáze knih
Podpořil Kraj Vysočina